Ode dneška bude na tomto místě vznikat literární dílo rodinné. Aspoň doufám. Co to znamená? Budeme psát na střídačku příběh (= ti, kdo se budou chtít zúčastnit) a snad z toho něco vznikne. Jak to bude fungovat? Když budeš mít pocit, že vymyslíš pokračování, napíšeš do komentáře něco jako “budu psát”, “jsem na řadě”, “chci dělat tenhle díl” a tak podobně a když budeš první, kdo se takhle vyjádří, napíšeš další pokračování a pak ho přidáš jako nový článek s nadpisem “Příběh s pokračováním - díl X.” a tak vyjde další díl a bude se pokračovat. Nebo to pošli nějak Ivance a ona to tam přidá. Kdyby někdo nevěděl, nechte si poradit :-) Vítané jsou i ilustrace (kreslené nebo fotky)!

Příběh s pokračováním - díl 1.

Stalo se to a bylo to. Kdy se to stalo? Na jaře zcela průměrného a obyčejného roku. Kde se to stalo? V tom nejobyčejnějším městečku, co si dovedete představit. A komu se to stalo? Mě i tobě, jemu i jí, komukoliv se to stát mohlo. Ale neznamená to, že to proto nebyl ten nejneobyčejnější příběh, co se komukoliv kdekoliv a kdykoliv mohl stát!

Představ si probouzející se den probouzejícího se jara. Vyjdeš trošku dřív než obvykle ze svého domova na ulici, odhodíš pytlík s včerejším smetím do přetékající popelnice a vykročíš se svým psíkem na venčící procházku. Ňuf do trávy k rozkvétající pampelišce, ňuf ke sloupu, pro psy je svět plný vzrušujících informací, které se musí nasát citlivým čenichem a pomalu zpracovávat, pro tebe možná trošku všední nuda. Ale tak někdy dobrodružství začínají - všední nudou. Kdo ví, třeba to dunění a hřmot zpoza rohu není dosluhující motor sousedova auta, ale hrozivý zelený drak s otevřenou tlamou plnou zubů a ohně!? V našem sousedství je přece možné všechno.

Tohle úvodní povídání nás má dostat do atmosféry všednosti, která se brzy svrhne do velkého dobrodružství a pro tyto účely potřebujeme hlavního hrdinu nebo hrdinku. Další postavy se na něj nebo ni snad už nabalí samy. Coby pisatelka navrhuji hrdinku a podle mě v současnosti nejbližšího živého tvora ji nazývám Žofie. A tato holčička Žofie se tedy vydala ven venčit svého pejska, Ponožku.

To by na úvodní tlachání stačilo, teď se očekává nějaká akce, jinak to bude pro čtenáře jedna velká nuda.